Autentické příběhy o tom, co zůstává pod kůží.
Předkládám vám autentické svědectví mých milovaných lékařek a sester. Hluboce mě dojalo, s jakou upřímností se zde dokázaly otevřít. Jejich příběhy jsou často pohnuté i smutné a já jsem jim vděčný, že se nebály sdílet svou zkušenost v plné, nezastřené syrovosti.
Nejsem šaman ani léčitel a nenabízím zázraky na počkání. Každé z vás, která zaklepe na pomyslné dveře, nabídnu to nejlepší ze sebe. S hlubokou úctou k vašim hranicím, které budu vždy respektovat. Těším se na naše setkání.
Rády se podělíme: Pro nás, které někdy zapomínáme na sebe
Všechny to známe. Jsme tu pro své pacienty, pro své rodiny, pro své okolí. Jsme silné, profesionální a zvládáme toho víc, než je lidské. Ale občas se pod tím vším nasazením a „brněním“ ztratí to nejdůležitější – my samy, naše pocity a naše vlastní tělo.
Možná i vy v sobě nesete napětí, které už ani nevnímáte. Možná máte za sebou zkušenosti, které vás naučily se raději „stáhnout“ a nikoho k sobě nepustit. Nebo jste prostě jen unavené z toho věčného kolotoče a potřebujete se znovu nadechnout.
Tyto řádky nejsou reklamou, jsou to příběhy žen, jako jste vy. Lékařek, sester, žen z praxe, které se rozhodly odložit plášť i kontrolu a dovolily si přijmout péči, která neřeší jen svaly, ale vrací vnitřní klid, pocit bezpečí a úctu k sobě samé.
Viki: „Konečně jsem vypla“
V Amsterdamu i v Praze se jako doktorka pořád honím. Myslela jsem, že potřebuju masáž, abych uvolnila svaly, ale dostala jsem něco úplně jiného. Honza mě naučil se prostě odevzdat. Žádný tlak, jen klid a bezpečí. Odcházela jsem lehká jako pírko a ten pocit mi vydržel několik dní. A co víc, večer jsem zalehla a spala až do rána! Pokud se cítíte vyždímané, tohle vás vrátí k sobě.
Hana: „Zase se cítím celá“
Jako sestra se pořád starám o druhé, ale po ztrátě v rodině jsem se úplně sesypala. Cítila jsem se uvnitř roztříštěná a zamrzlá. U Honzy jsem poprvé po dlouhé době pocítila teplo. Nemusel říkat nic, jeho ruce mi pomohly ty kousky mého já zase poskládat k sobě. Strach zmizel a já zase začala cítit své tělo jako domov.
Zuzana: „Lék na vyhoření“
V ordinaci vidím pořád lidi ve stresu a sama jsem k tomu měla blízko. Honzova péče je pro mě způsob, jak nedovolit hlavě, aby mě zničila. Není to klasické mačkání zad, je to hluboký klid, kde se napětí prostě rozpustí. Je to nejlepší způsob, jak se nezbláznit z práce a začít se ve svém těle cítit zase dobře.
Klára: „Ticho, které léčí“
Jako fyzioterapeutka vím o svalech všechno, ale Honza mi ukázal, že dotek umí víc než jen napravovat tělo. Pracuje s takovým respektem a pokorou, že jsem se nebála pustit i ty největší bloky, které jsem v sobě nosila. Je to čisté, bezpečné a nesmírně ulevující. Někdy jsou ruce silnější než tisíc slov.
Jolana: „Strach je pryč“
Kvůli starým úrazům a špatným zkušenostem u doktorů jsem se bála jakéhokoli doteku. Úplně jsem v intimních zónách zkameněla. Honza na mě nespěchal. Přikryl mě dekou, dal mi čas a já poprvé pochopila, že mi nikdo neublíží. Moje tělo se po letech konečně uvolnilo. Zjistila jsem, že si můžu pamatovat i laskavost, ne jen bolest.
Zuzana (sestra): „Moje tělo patří zase mně“
Po špatné zkušenosti s násilím jsem se bála kohokoli pustit k sobě. U Honzy se čas zastavil. Jeho dotek byl tak čistý a předvídatelný, že se můj vnitřní strach pomalu rozplynul. Už se v práci neleknu, když se ke mně někdo přiblíží. Pomohl mi zacelit rány na duši a vrátit mi pocit, že jsem v bezpečí.
Lucie: „Odložila jsem brnění“
V ordinaci musím být pořád ta silná a profesionální „v plášti“. U Honzy jsem to brnění mohla konečně shodit a být prostě jen ženou. Má moji naprostou důvěru. Ta péče mi vrátila chuť do života a sílu, kterou jsem v té každodenní rutině začala ztrácet. Cítím se teď zase jako jeden kus – tělo i duše dohromady.
Eli: „Cesta ke svobodě“
Přijela jsem z USA se skvělým vzděláním, ale s velkým blokem uvnitř. Uměla jsem léčit ostatní, ale sama v sobě jsem se cítila zamčená. Honza vytvořil prostor, kde jsem nemusela nic „předvádět“. Ten krunýř, co mě roky dusil, začal praskat. Konečně se cítím svobodná a ve svém těle se mi zase dobře dýchá.